Některé okamžiky jsou tak výjimečné, že na ně nikdy nezapomeneme.
Píseň Soud je něžnou a intimní baladou, která zachycuje emoce lásky, vzpomínek a vzácných okamžiků, jež zůstávají hluboko v srdci. Text Honzy Nedvěda staršího je poetickým vyznáním, kde je láska přirovnávána k rannímu chlebu, světlu svíčky či nečekaným barevným snům. Melodii, kterou složil Honza Nedvěd mladší, podtrhuje svým nádherným hlasem Hanka Nedvědová, jejíž zpěv dodává písni ještě větší hloubku a křehkost.
Soud je oslavou nenahraditelných chvil strávených s milovanou osobou, kde se láska stává „soudem“ i „smírem“, místem, kde nacházíme klid a bezpečí. Píseň připomíná, že některé okamžiky jsou tak výjimečné, že na ně nikdy nezapomeneme. Tato píseň z legendárního alba Malůvky (1997) je jedinečným hudebním skvostem, který si vás získá svou krásou a upřímností.
🎼 SOUD
Hudba: Jan Nedvěd ml.
Text: Jan Nedvěd st.
Na tu dnešní noc, má lásko, na tu né,
na tu nikdy, né nikdy, nezapomenem
Na tvoji něžnou chuť, když přišlo svítání,
si každý, každý ráno vzpomenem
Jsi jak ranní chléb, jak oheň na svíčkách,
jak sklenka prosvícená stínem tmy
Jako dlaň potají sevřená v nadějích,
vzácná jak nečekaný barevný sny
Jsi soud, můj soud, co obhájím já,
jsi smír, můj smír, tam kde se milovat dá
S tebou je noc, jak na pobřeží,
když slunce, slunce běží k nám
Na tu dnešní noc, má lásko, na tu né,
na tu nikdy, né nikdy, nezapomenem
Byla šťastná tak, že stačí dotyk jen,
a vzpomenem, vzpomenem, si vzpomenem
Jsi soud, můj soud, co obhájím já,
jsi smír, můj smír, tam kde se milovat dá
S tebou je noc, jak na pobřeží,
když slunce, slunce běží k nám