Už se nemrač, holka, nad tím
Že ti každej pátek odjíždím,
Vždyť já jsem ti to všechno předem řek’,
Nechceš vzít si hadry na sebe a šlapat někam za nebe,
Já musím, a ty neměj teď tu vztek

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
No tak pusu, ahoj, a jde se dál,
Všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem-dolem,
Jenom lidi nějak zapomínaj’ žít
Každý ráno život kolem zase o kus, zas je dál,
Jenom lidi nějak neumějí být

Víš, když umíš v trávě spát
A celej den si jak dítě hrát,
To pak trochu jinak chápeš svět,
Vůbec nechybí ti nic z toho, co ostatní honěj’,
Jejich přebohatej a tak chudej svět

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
No tak pusu, ahoj, a jde se dál,
Všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem-dolem,
Jenom lidi nějak zapomínaj’ žít
Každý ráno život kolem zase o kus, zas je dál,
Jenom lidi nějak neumějí být

Ve skalách už můj vlak zahoukal,
No tak pusu, ahoj, a jde se dál