Stíny nad obzorem pomalu jdou, noc se snáší,
paseky osvítí zář z borových klád zapálených.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.

Ohnuté lžíce a nůž, dům z igelitu, lístek zpátky,
boudy na zastávkách, kde potkáváš lidi, co potkat jsi chtěl.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.

Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá,
šlápoty, ohniště, klid, smutný je kemp opuštěný.

Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.