Šlapeme v loužích

Jan Nedvěd ml. & Příbuzní

Pomalu dny jak jdou,
tak pomalu ztrácím dech,
kde asi všude mé stopy jsou,
když se dívám nazpátek

Občas se vloudil hřích,
ale hned za ním přišel trest,
všichni šlapeme občas v loužích,
ve stínu velkých tmavých měst.

Všechny nás stvořil Bůh
a plno andělů tu je,
protože šlapeme občas v loužích,
I když si někdo myslí že ne.

Tak krásné je babí léto,
vzhůru k nebi hledím tam
Někdo ptá se a já říkam a já říkám jde to,
když na to člověk není zcela sám .

4.Každý den končí láskou,
můj za dveřmi čeká pes
I když přemýšlí o svém právu,
má ve vlčím oku stesk