Brontosauři
Ve světlech nočních vlaků tu a tam
mihne se můra nebo brouk
A na poslední tuláky si výr
na kraji lesa tajně houk’
Ve stříbrné řece ohně hasnou,
jen měsíc v ní zbyl
Tak spát, ať ráno, až přijde den,
můžem jít o trochu dýl
Vždyť po ránu jsou cesty nejhezčí,
tichý, jak když padá sníh.
Ty krok za krokem poznáváš den,
štěstí a smůlu na dlaních.
Ve stříbrné řece ohně hasnou,
jen měsíc v ní zbyl
Tak spát, ať ráno, až přijde den,
můžem jít o trochu dýl
Ve světlech nočních vlaků tu a tam
mihne se můra nebo brouk
A na poslední tuláky si výr
na kraji lesa tajně houk’
Input your search keywords and press Enter.